Historie školy
Za sto let se změnil název školy i budova. Cíl zůstal stejný: naučit žáky řemeslu a dát jim radost z tvoření.
Celý příběh v jedné knize
Ke stému výročí vydala škola almanach, který podrobně mapuje její historii od roku 1924 do roku 2024, včetně dobových fotografií. Pokud chcete jen to hlavní, níže najdete pět klíčových kapitol.
Sto let v pěti kapitolách
Bez vlastní budovy (1924–1931)
7. 12. 1924 — první veřejná produkce žáků.
78 žáků — s tolika škola začínala.
Škola začínala bez jediné vlastní třídy. Klavírní oddělení sídlilo v patře Besedy, kde to páchlo pivními sudy ze sálu pod ním, a klavír byl půjčený. Housle se učily na Školním náměstí, kde škola sídlí dodnes. První veřejná produkce žáků se odehrála 7. prosince 1924 v sále Besedy a ukázala, že škola za krátkou dobu dosáhla velmi dobrých výsledků. O dva roky později založil ředitel František Brož žákovský orchestr. Souborová hra je tak součástí výuky od samého začátku, ne pozdějším přídavkem. Na konci tohoto období dostala škola od města vlastní budovu v dnešní Janáčkově ulici.
Válka a Hranické hudební středy (1939–1945)
Koncerty každý týden, i v době, kdy budovu školy obsadila armáda.
V roce 1940 odešel Brož do Prahy a školu převzal hranický rodák Rudolf Heider. Za války armáda obsadila budovu školy a zřídila v ní poštu, takže učitelé učili žáky doma, v bytech. Heider přesto pořádal Hranické hudební středy, pravidelné koncerty, na kterých vystupovali přední umělci a které lidé chápali jako způsob, jak hudbou posilovat národní cítění v těžké době.
Od hudební k lidové škole (1945–1989)
Orchestry a sbory vyhrávaly celostátní soutěže, práce výtvarníků se vystavovaly od Montrealu po Čínu.
V roce 1954 se škola přestěhovala do větší budovy s koncertním sálem pro dvě stě lidí a od roku 1961 nesla název Lidová škola umění. V roce 1962 vznikl výtvarný obor, v roce 1968 krátce i literárně-dramatický (fungoval do roku 1975). Žákovské orchestry a sbory v té době sbíraly první místa v celostátních soutěžích a vyjížděly i do zahraničí, třeba na festival do Budapešti. Výtvarné práce žáků se mezitím vystavovaly na Světové výstavě v Montrealu a později v Berlíně, Sofii, Madridu, Budapešti, Indii, Sýrii i Číně.
Návrat domů (1990–1992)
Po 66 letech zpátky na Školním náměstí. O dva roky později přibyl čtvrtý obor: taneční.
V roce 1990 se škola vrátila do budovy, kde začínala, a přijala dnešní název Základní umělecká škola v Hranicích. V roce 1992 se sem přestěhoval i výtvarný obor, škola otevřela obor taneční a získala právní subjektivitu. Ve stejném roce nastoupil jako ředitel Mojmír Chuda.
Škola dnes
Tanečníci soutěží v zahraničí, výtvarníci vystavují na celostátních přehlídkách a hudebníci hrají v orchestrech a sborech.
Od školního roku 2018/2019 vede školu ředitel Miroslav Smrčka. Budova na Školním náměstí prošla v roce 2017 rekonstrukcí fasády, v roce 2020 před ní přibyla socha T. G. Masaryka. Taneční obor pravidelně soutěží v zahraničí, od Selbu a Offenburgu přes Barcelonu až po Villach a Venlo. Výtvarný obor dál vystavuje na celostátních přehlídkách a připravuje žáky na umělecké střední a vysoké školy. Velký dechový orchestr v roce 2024 reprezentoval školu v celostátním kole soutěže ZUŠ. Komorní sbor Cantabile získal zlatou medaili v Petrohradu (2019) a první místo v Makedonii (2023). A žáci dál hrají v orchestrech, zpívají ve sborech a vystupují v souborech, přesně jako první žáci v roce 1926.